NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Svět je jeden velkej Babylon, kde se matou jazyky, kultury, osudy... Jedno takové zmatení se událo v roce 1999 v newyorské Lower East Side, kde se dala dohromady opravdu pestrobarevná kongregace světových muzikantů – ukrajinský zpěvák, ruský houslista, jeho krajan akordeonista-harmonikář a israelský kytarista. Dále pak Etiopiec, čínská Skotka, thajský Američan, Ekvádorec a konečně také Američan. Čistý, jde-li to. Říkají si GOGOL BORDELLO, nechtějí měnit svět, nechtějí řešit problémy, chtějí si prostě zapařit. A stýská se jim po Karpatech...
Věhlas těchto „SEX PISTOLS světové world music“ šíří nejen sami hudebníci, ale i média, kterým se podobné příběhy z podsvětí líbí. Bez zveličování, Gogolové by se v pohodě obešli i bez hypeu a cancání o atmosféře běženecké minority v USA... Obejdou se bez okázalé snahy škatulkovat jejich hudbu duchaplnými termíny jako gypsy punk nebo zmíněnou pistoláckou paralelou. GOGOL BORDELLO umí něco, co neumí jen tak ledaskdo. Umí vytvářet naprostý hudební Babylon, v němž se matou jazyky tak dokonale, že za chvíli nepoznáte, posloucháte-li více punk, ruskou častušku, raggae, latinu nebo čert ví, co ještě. Cikánské geny se v nich nezapřou a právě vliv karpatské peprné, houslemi roztančené a skočné lidovky je velice výrazný. Ale podobně jako na předchozích albech je východní kořen pouze jednou z mnoha ingrediencí, ze které Gogolové míchají lektvar na splíny.
Pojem punk automaticky sugeruje nářez a první signální, jenže právě tomu se dokáží muzikanti velmi účelně vyhnout. Skladby nejsou prvoplánové, nemají očekávaný tah na branku v tom smyslu, že by se v úvodu nasadil motiv a ten se jen vygradoval. GOGOL BORDELLO jsou neskuteční hračičkové, kteří strašně rádi mění dynamiku, tempo, žonglují s žánry a patlají všechno možné. Díky fenomenálnímu citu pro rytmus to perfektně lepí a nerozpadá se to. Nápad smíchat hudební feeling instrumentalistů z různých kultur vytváří kolem Gogolů auru jakéhosi univerzálního hudebního esperanta, které si vypůjčuje z různých světových stran a přitom zůstává dokonale srozumitelné. „Super Taranta!“ je plná vynikajících a proměnlivých skladeb, které se právě díky mnohotvárnosti jen tak neoposlouchají a pokaždé vám nabídnou zážitek z nevázanosti a radosti z muzicírování. Barvami explodující kabaret, kde jsou vítání všichni, bez rozdílu barvy pleti a vyznání.
Přiznám se, že předchozí alba kapely znám jen velice zběžně, což nic nemění na tom, že „Super Taranta!“ si mě dokonale získala a na dlouhou dobu vyhnala z hlavy nutnost pouštět si předchozí řadovky. Karpatsko-světoběžnická party zuří s neuvěřitelnou intenzitou a pokud se do ní zapojíte, nebude vám pomoci. Kdo slyšel, ví, o čem mluvím. Nashle za pár dnů v Arše.
Hudební multikulturalismus v praxi. A v jaké!
9 / 10
Eugene Hütz
- vokály, kytara, perkuse
Sergej Rjabcev
- housle, vokály
Juri Lemešev
- akordeón, vokály
Oren Kaplan
- kytara, vokály
Thomas Gobena
- basa, vokály
Eliot Ferguson
- bicí, vokály
Pamela Jintana Racine
- perkuse, vokály, tanec, performance
Elizabeth Sun
- perkuse, vokály, tanec, performance
Pedro Erazo
- perkuse
1. Ultimate
2. Wonderlust King
3. Zina-Marina
4. Supertheory of Supereverything
5. Harem In Tuscany (Taranta)
6. Dub The Frequencies Of Love
7. My Strange Uncles from Abroad
8. Tribal Connection
9. Forces Of Victory
10. Alcohol
11. Suddenly... (I Miss Carpaty)
12. Your Country
13. American Wedding
14. Super Taranta!
Super Taranta! (2007)
Gypsy Punks: Underdog World Strike (2006)
East Infection (2005)
Multi Kontra Culti vs. Irony (2002)
Voi-La Intruder (1999)
Vydáno: 2007
Stopáž: 62:44
Produkce: Victor Van Vugt / Gogol Bordello
Studio: Side One Dummy
hodně zábavné i na poslech :-)
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.